Dotaz dopravce – stahování a vyhodnocování dat z tachografů a karet řidičů

Připravili jsme pro Vás další dotaz, tentokráte ale na zcela jiné téma. Oslovil nás jeden dopravce, s dotazem, na plnění všech zákonných norem ohledně tachografů, koleček a karet řidičů. Zakoupil si nějaký program a nějaké zařízení na stahování dat, ale více už neví, co s tím má dělat. Sice se mu něco podařilo stáhnout a načíst do programu – ale co dál už neví.

Informace ke vzniku průjezdného pruhu na rakouských dálnicích a rychlostních silnicích

 Průjezdný pruh funguje takto: na dvouproudových dálnicích a rychlostních silnicích pojedou vozidla v levém jízdním pruhu co nejvíce doleva, v pravém jízdním pruhu co nejvíce doprava, také na krajnicích/odstavných pruzích. Mezi tím vznikne průjezdný pruh.

Na tří- nebo čtyřproudových dálnicích a rychlostních silnicích funguje průjezdný pruh podle stejného principu: všechna vozidla v krajním levém pruhu pojedou co nejvíce k levému okraji vozovky. Všechny ostatní pruhy, tedy střední a pravý, se zařadí co nejvíce u pravého okraje vozovky. Také na krajnicích/odstavných pruzích. Je důležité, aby hned vedle krajního levého pruhu zůstal volný průjezdný pruh široký minimálně 3,5 metrů.

MILI - rozhovor s řidičem

Jak jsi se dostal k povolání řidiče?

 Tak jezdit už jsem chtěl odmalička, táta mě občas svezl v Avii a Škodě 706 MTS a to mě naprosto uchvátilo a začalo být mým snem povolání řidič. To jsem ještě tenkrát netušil, že se musím něčím alespoň vyučit.Ve 14 letech jsem se bohužel  na přání rodičů vyučil truhlářem, nějaký čas jsem řemeslo vykonával, ale k volantu mě to táhlo mnohem víc. K prvnímu náklaďáku jsem se dostal na vojně, kde jsem si udělal řidičák na C a stal se řidičem Pv3S a to byla velice dobrá škola. Občas jsem se na vojně svezl i s T 815 osmikolou, což byl ještě větší zážitek. Po vojně jsem zas nějaký čas vykonával řemeslo, ale začal jsem se poohlížet po nějakém tom volantu. Našel jsem místo u firmy, která se zabývá odvozem odpadů, a jako nováček jsem dostal Avii s nástavbou, na vyvážení košů, a tím se rozjela má řidičská kariera.

Kontrolní vážení v podání jednotky dopravního inspektorátu obvodní ředitelství Praha IV

Dne 14. 10 2011 mě zastavil příslušník policie a nařídil mi odevzdat občanský průkaz a následovat kolonu vozidel, k místu kontrolního vážení v ulici Na Jelenách v Praze 4. Podle hesla Sdružení řidičů CZ „ Snažím se být slušný řidič“ dodržuji váhové limity mojí soupravy, i když to někdy stojí velké úsilí a občas jsem terčem posměchu některých kolegů. Letmo jsem tedy zkontroloval vážní lístek a s klidným svědomím jsem následoval kolonu čtyř vozidel k místu vážení. Kolega přede mnou se snažil o totéž, leč 25 let stará Tatra 815 nestačila v kopci před nájezdem na D1 policejní octávii a špatně odbočil. Sjel jsem za ním a dovedl ho na požadované místo. Zasahující policista mě vřele přivítal dotazem, kde se courám, vždyť jel celou dobu 40 km/h. Vzal si moje doklady a upozornil mě, abych nebyl moc chytrý, jinak že mi zkontroluje kolečka a to teprve uvidím.      Takových narážek ten den bylo ještě mnoho, tím nechci čtenáře nějak unavovat. Přejdeme tedy rovnou k samotnému kontrolnímu vážení. Formalita, říkám si, a ještě jednou počítám celkovou hmotnost (mám 280 kg nadváhu na soupravě s celkovou hmotnosí 48 tun), tak snad mě nezastřelí. Nakonec se opravdu nestřílelo, byť chybělo velmi málo. Byl jsem v rychlosti poučen o průběhu kontroly: „ najeďte na váhu a zastavte, až vám řeknu, popojedete další nápravou na váhu, a tak dále“. Najel jsem, projel jsem, prohrál jsem. První kolo téměř KO.