Noční práce a plánování směn

 Připravili jsme pro Vás sérii článků, ve kterých zmíníme reálné problémy řidičů, k nimž se vyjádří náš partner, poskytovatel Pojištění právní asistence společnost AXA ASSISTANCE CZ, s.r.o.. Dozvíme se, co pro své klienty podnikne, jakým způsobem pomůže a co vše bude potřebovat k úspěšnému vyřešení případu.

V dnešním článku se budeme věnovat problémům s noční prací řidiče a s plánováním směn. Více ze stránek Sdružení řidičů CZ o.s. http://www.proridice.eu Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou o pomoc. Pracuji jako řidič na MKD a jezdím stále stejné trasy. Na základě Vašich článků jsem si pořídil program na vyhodnocování dat z karty řidiče a začal jsem si sledovat svoji činnost, která je zaznamenána na kartě řidiče. Vidím, že je to velmi užitečné. Ve vyhodnocení jsem měl některé přestupky, ale nevěděl jsem, jak jim předejít, proto jsem odeslal data známému, který tomu rozumí, více než já a ten mi navíc ještě sdělil, že podle dat z karty porušuji jak já, tak i můj zaměstnavatel zákoník práce, protože mám každý den noční práci, v rozsahu 11 – 12 hodin (řízení, jiná práce, bezp. přestávka) po celý rok, což je prý v rozporu s ustanovením zákoníku práce.
Oznámil jsem tedy zaměstnavateli tuto informaci, že mě špatně plánuje pracovní dobu. Zaměstnavatel mě však ujistil, že to není pravda, a i podle vyhodnocení karty v programu, tam nejsou žádné přestupky ohledně práce v noci.
Mám tedy na Vás dotaz, jak je to tedy s noční prací, když jí mám naplánovanou skoro každou noc? Mohu dostat za tuto práci pokutu při silniční kontrole, když za to nemohu, že mi zaměstnavatel takto plánuje moji činnost? Jak se případně mohu bránit? Mohu někde nahlédnout do rozpisu plánování, pokud má firma povinnost toto plánování provádět?
Děkuji předem Jarda.

 Z výše uvedeného popisu situace se opravdu zdá, že zaměstnavatel v tomto případě porušuje pracovněprávní předpisy, týkající se pracovní doby profesionálních řidičů. Krom obecných pravidel zákoníku práce se na tyto zaměstnance vztahuje také zvláštní nařízení vlády, které obecná pravidla doplňuje (č. 589/2006 Sb.).

Za práci v noci se považuje práce mezi 22:00 a 6:00. Dle obecné úpravy zákoníku práce je u zaměstnanců, kteří odpracují v noci více jak tři hodiny v průměru za 26 týdnů zaměstnavatel povinen dbát, aby jejich směny (nejen noční, ale jakékoli) nepřesáhly 8 hodin. Pouze ve výjimečných případech, může zaměstnavatel směny prodloužit, ale pouze tak, aby nepřesáhly délku 8 hodin v průměru za období 26 týdnů. Při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne.

U zaměstnanců v dopravě zároveň nikdy nesmí směna překročit 13 hodin, a pokud se jedná alespoň částečně o noční směnu (tedy i kratší než výše zmíněné tři hodiny v průměru), tak 10 hodin.

Krom výše uvedených limitů stanoví zákoník práce zaměstnavateli další povinnosti, týkající se zaměstnanců pracujících v noci. Jedná se o nutnost pravidelných lékařských prohlídek, zajištění možnosti občerstvení a prostředků pro poskytnutí první pomoci. Za jakoukoli práci přesčas také náleží alespoň 10% příplatek k základní mzdě.

Pokud by se ukázalo, že výše uvedená pravidla (konkrétně se jedná o § 94 ZP a § 5 citovaného nařízení vlády) zaměstnavatel porušuje, hrozí mu od inspekce práce pokuta až 400.000,- Kč. Zaměstnanec však nemůže být za porušení těchto pravidel sankcionován (na rozdíl např. od nedodržení bezpečnostních přestávek).

Zaměstnavatel má zároveň povinnost (§ 84 ZP) vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení (porušení této povinnosti může být sankcionováno dokonce až dvoumilionovou pokutou).

Dále musí zaměstnavatel také vést přesnou evidenci pracovní doby (tj. směn, přesčasů, noční práce atd.) a na žádost zaměstnance je povinen umožnit mu nahlédnout do jeho účtu pracovní doby i do jeho účtu mzdy a pořizovat si z nich výpisy na náklady zaměstnavatele (§ 96 ZP). U zaměstnanců v dopravě je pak výslovně stanovena povinnost tuto evidenci 2 roky uchovávat.

K doplnění výše uvedeného je také vhodné dodat, že příslušné nařízení vlády též přesně stanoví, jaké činnost se započítávají do pracovní doby řidiče. Do pracovní doby tak patří doba řízení vozidla, nakládka a vykládka, čištění a prohlídka vozidla, sledování nakládky a vykládky a čekání na ni, práce, kterou se zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladu nebo cestujících, technická údržba vozidla, administrativní práce spojené s řízením vozidla a nezbytná jednání před správními orgány související s plněním pracovních úkolů.

Jak vidno, pracovněprávní předpisy jsou ve věci úpravy pracovní doby řidičů poměrně podrobné a složité a nutno přiznat, že výše uvedený popis v sobě obsahuje jisté zjednodušení, mimo jiné i proto, že se zaměřuje výlučně na pravidla týkající se práce v noci. Pro zajímavost možno na závěr uvést, že např. v roce 2010 uložila inspekce práce za porušení výše uvedených pravidel 52 pokut v celkové výši 1 418 845 Kč. Vzhledem k poměrně častému porušování těchto pravidel v silniční dopravě a horní hranici pokut, které může inspekce ukládat, se tato částka jeví relativně nízká. Mají-li řidiči podezření na porušování výše uvedených pravidel, mají možnost podat podnět na inspekci práce k jejich prověření.

    Zpracoval Mgr. Jakub TATOUŠEK