Přinášíme Vám další článek, který vznikl v rámci spolupráce s webem Dopravní pravo. V článku se zaměříme na mediálně známý institut osoby blízké a jeho užití po novele zákona č. 361/2000 Sb.
Po nabytí účinnosti novely, nepřestává tento institut zajišťující každému právo nepřispívat k obvinění osoby v příbuzenském nebo jiném blízkém poměru. Jeho „využití“ u přestupků při parkování a přestupků zjištěných automatickými systémy však již nemusí mít za následek odložení věci správním orgánem. Dnem 19. ledna 2013 byla totiž zavedena objektivní odpovědnost provozovatele vozidla, a to i za delikty spáchané neznámou osobou, což výhodnost této výmluvy poněkud relativizuje. Ovšem nová právní úprava se sankcí provozovatele vozidla nespojuje s přičítáním bodů v registru řidiče. Proto i nadále lze očekávat, že předvolaný provozovatel (vlastník) vozidla, který se dostaví na předvolání k podání vysvětlení ke spáchanému přestupku, se odkáže na uvedený institut „osoby blízké“, právě proto, aby se vyhnul negativním důsledkům bodového hodnocení. Sankce uložená provozovateli za jiný správní delikt (tj. neuvede údaje o řidiči) zhruba odpovídá výši pokuty za přestupek.
Jak tedy probíhá v současnosti řešení přestupku? Provozovatel vozidla obdrží výzvu k uhrazení „určené částky“ splatné do 15 dní. Pokud tuto částku provozovatel vozidla zaplatí ve lhůtě, správní orgán se přestupkem nebude zabývat a věc odloží. V opačném případě správní orgán pokračuje v řešení přestupku. Provozovatel vozidla také může v této patnáctidenní lhůtě písemně sdělit údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku. Pokud se, ale správnímu úřadu nepovede označeného viníka vypátrat, bude řešen přestupek ve správním řízení (což brojí proti výmluvám na tzv. osobu vzdálenou).
Co se týče možného postihu provozovatel vozidla, tento se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu. Za delikt odpovídá, jestliže dojde k neoprávněnému zastavení, stání nebo změření automatickými systémy, přičemž nedojde k dopravní nehodě. Pokuta ve správním řízení bude uložena ve výši nepřesahující pokutu za odpovídající delikt, maximálně však ve výši 10 000 Kč.
Na závěr přidáme komentář. Budoucnost ukáže, nakolik budou správní orgány vůbec schopny vyřídit nápad přestupků zachycených automatizovanými systémy. Tedy, do jaké míry dojde k posunu oproti předešlé právní úpravě, tedy za příslušné správní orgány budou mít kapacitu postihovat všechny osoby, které nebudou akceptovat výzvu k zaplacení (poštovní poukázky). S ohledem na počet přestupků každodenně generovaných automatizovanými systémy a personální kapacitu např. příslušného odboru Magistrátu hl. města Prahy o tom lze přinejmenším pochybovat.
