Připravili jsme pro Vás sérii článků, ve kterých zmíníme reálné problémy řidičů, k nimž se vyjádří náš partner, poskytovatel Pojištění právní asistence společnost AXA ASSISTANCE CZ, s.r.o.. Dozvíme se, co pro své klienty podnikne, jakým způsobem pomůže a co vše bude potřebovat k úspěšnému vyřešení případu. V dnešním článku se budeme věnovat problémům s obrysovým značením nákladních vozidel. Více ze stránek Sdružení řidičů CZ o.s. http://www.proridice.eu
Dobrý den, mám na Vás dotaz, se kterým si nevím rady. Jezdím jako řidič u dopravní firmy a jezdím po celé evropě. A dostal jsem se do problémů s obrysovým značením, viz:
Dle předpisu EHK č. 48 musí být vozidla příslušných kategorií od 10. 7. 2011 (původní datum byl až 10. 10. 2011) vybavena nápadným značením, které zvýší viditelnosti vozidla při jeho sledování z boku nebo zezadu odrazem světla.
Platnost nařízení:
Předpis č.48 bod 12. Přechodná ustanovení (12.2, 12,7 a 12,8)
Od 10.října 2007 pro homologace nových typů vozidel v příslušných kategoriích
Od 10.října 2009 pro registraci vozidel při prvém uvedení do provozu v příslušných kategoriích
Od 10.října 2011 pro všechna vozidla bez ohledu na datum homologace a datum registrace v příslušných kategoriích
Připomínal jsem na firmě, že jsem se dozvěděl o tomto termínu, kdy musí být toto značení na vozidlech, ale ze strany firmy jsem byl ubezpečen, že volali na Česmad Bohemia, kde jim řekli, že se tato úprava vztahuje pouze na vozidla, které jsou nově registrována od 10.10.2011. Zpětně to u nás v české republice neplatí, čili nemám mít žádný strach.
Inu je to asi správně, tak jsem opět vyrazil na cesty. Dostal jsem „rito“ přes Slovensko do Polska.
Jako na potvoru hned za slovenskou hranicí – policejní kontrola - „pane řidiči, nemáte stanovené výrazné obrysové značení, které je na Slovensku povinné pro všechna vozidla bez vyjímky. Jste ochoten zaplatit na místě pokutu 100,-euro?“
Ve mně by se krve nedořezal, začal jsem s tím, že na firmě zjistili, že se to starších vozidel netýká, a že česká republika nepřistoupila na to, že se to bude týkat i vozidel registrovaných před uvedeným termínem.
Policista trval však na svém, že na Slovensku je to povinné a proto buď zaplatím pokutu, nebo mi odstaví vozidlo, do té doby, dokud si jej neoznačím.
Volal jsem na firmu, co mám dělat, protože mě tlačil čas na nákladku a vykládku (časová okna pod vysokou pokutou). Řekli mi, ať zaplatím pokutu a jedu, že to později vyřídí. Zaplatil jsem tedy firemní kartou pokutu a vyrazil dál. Cesta už byla v pohodě. Až při cestě z Polska opět kontrola a opět stejný problém. Už jsem to nevydržel a ukázal policistům, že jsem již dostal pokutu na Slovensku, a že u nás to neplatí zpětně.
Zřejmě se nade mnou slitovali a poslali mě dál, zřejmě viděli, že jsem opravdu zničený.
Po příjezdu na firmu jsem obdržel další ránu, a to, že danou pokutu mi strhnou z platu, protože jsem prý neměl nic platit. Prý podle vyjádření Česmad Bohemia, jsem se měl odkázat na vídeňskou úmluvu z roku 1968.
Když jsem se bránil, že mi bylo dispečerem nařízeno pokutu zaplatit, nebylo to nic platné, ten vše popřel.
Mám tedy dotaz, jak je to správně? Mohou mě v zahraničí pokutovat, pokud mám staré vozidlo, které nemá dané obrysové značení? Může mě dopravce strhnout pokutu 100,-euro, pokud s tím nesouhlasím a tato pokuta je pro mě i dosti vysoká, na současné mzdy v dopravě, kde bych před vánoci sebral 2500 korun? Nehledě, že to nebylo za moje pochybení, ale za problém dopravce, že vozidlo nesplňovalo podmínky provozu na Slovensku, a který je i majitelem daného vozidla.
Reakce AXA ASSISTANCE:
Při silniční kontrole mohou, zvláště v zahraničí, nastat situace, kdy je sporné, zda došlo ke spáchání přestupku. Policie přesto většinou požaduje zaplacení pokuty za tvrzený přestupek na místě. Pokud řidič (obviněný z přestupku) se spácháním přestupku nesouhlasí, vždy má možnost své námitky, případně jakoukoli další právní argumentaci, uplatnit. Většinou však nikoli v danou chvíli při policejní kontrole (důraznější projevování nesouhlasu s postupem policie může být spíše kontraproduktivní), nýbrž až v následném přestupkovém řízení. To však může probíhat pouze, pokud zaplacením blokové pokuty na místě nebyla věc pravomocně ukončena. Blokové řízení je tedy v takovém případě nutno odmítnout. Při kontrole zahraničních řidičů má navíc policie většinou oprávnění i v případě odmítnutí blokového řízení (které jinak znamená uznání přestupku) vybrat od řidiče alespoň vratnou zálohu (kauci, jistinu) na pokutu, o které bude teprve definitivně v dalším přestupkovém řízení (u správního orgánu, či soudu) rozhodnuto. Ačkoli je tedy většinou nezbytné i v takto sporné situaci na místě policii určitou částku uhradit, je zásadní rozdíl stane-li se tak ve formě kauce (Sicherheitsleistung, Kaution, consignation apod.), nebo ve formě blokové pokuty, proti které již většinou není ani možné podat odvolání. V druhém případě je věc pravomocně ukončena. V prvním bude přestupkové řízení teprve probíhat. V jeho rámci je pak možno uplatnit jakékoli věcné i právní argumenty, směřující buď ke zpochybnění samotné přestupkové odpovědnosti, nebo alespoň k ovlivnění výše konečné sankce.
Za porušení předpisů souvisejících s provozem vozidla (přestupek) odpovídá primárně řidič. Za některá z těchto pochybení (např. právě za technický stav, či vybavení vozidla) může být zároveň veden k odpovědnosti i provozovatel vozidla (správní delikt). Zaměstnavatel může po řidiči požadovat, na základě jeho pracovněprávní odpovědnosti za škodu, uhrazení pouze těch pokut, které za řidiče zaplatil, a za které odpovídá výhradně řidič. Řidič má ale zároveň právo odmítnout jet vozidlem, které je technicky nevyhovující.
Ohledně této konkrétní problematiky (boční a zadní značení, zvýrazňující obrysy vozidel) bohužel dosud neevidujeme jakékoli přestupkové řízení u orgánů cizích států, ve kterém by otázka aplikace zahraničních předpisů na vozidla registrovaná v ČR byla řešena. Je však pravdou, že z důvodu rozdílu v okruhu vozidel, na které povinnost dle nařízení EHK OSN č. 48 (a směrnice EU 76/756 a následně i jednotlivých národních prováděcích vyhlášek) v jednotlivých státech dopadá, může být tato věc právně sporná.
Mezinárodní úmluva z roku 1968, na kterou ČESMAD odkazuje, totiž umožňuje i výklad, že ačkoli vozidla registrovaná v daném státě mohou mít stanovena i přísnější režim, než jaký vyplývá z této úmluvy, vozidla v mezinárodním provozu (tzn. vozidla dočasně provozovaná v jiném státě, než v jakém jsou registrovaná a vlastněná) musí splňovat pouze technické požadavky platné v jejich zemi v době, kdy byla poprvé uvedena do provozu.
Ačkoli jsme připraveni tento právní názor v přestupkových řízeních našich klientů uplatnit, nelze bohužel s jistotou předjímat, zda bude správními orgány jednotlivých států přijat.
Vzhledem k výše uvedenému nelze závěrem než doporučit neplatit v obdobné situaci při dopravní kontrole blokovou pokutu, ale naopak trvat na projednání přestupku ve správním řízení. Naši klienti se na nás mohou v každé takové situaci ihned telefonicky obrátit, abychom jednání s policií v tomto smyslu zprostředkovali a následně též klienta v přestupkovém řízení právně zastoupili.
Odpovídal Mgr. Jakub Tatoušek
