Miluji moji práci.

Miluji moji práci.

Sednout za volant a mít pocit svobody. Vyjet do dálek, poznávat nové kraje a také každý den potkávat jiné lidi. Většinou kolegy. Stojíme vedle sebe na parkovišti, na poznávací značku se dívám jenom proto, abych věděla, jak se asi s kolegou domluvím. Často se člověk dostane i k nepracovním rozhovorům a tak poznává, kde koho tak tlačí bota.

A tak se od německého kolegy, kterého jsem doprovázela s nadměrným nákladem, dovím, že se na německých autohofech musí platit za parkování jenom kvůli východoevropským řidičům, o pauze na internetu si přečtu názory dalších kolegů, že my, východoevropští řidiči jsme všichni ožralové a máme vozidla ve špatném technickém stavu a protože nemáme peníze, nemůžeme si dovolit zaplatit toaletu a ulehčujeme si vedle našich vozidel.

Další den v pauze telefonuji s českým kolegou, který mi vypráví, jak se mají dobře slovenští kolegové u té a té německé firmy: mají 1.200 éček hrubého, představ si to, to je dost ne? Večer jsem převzala nadměrný náklad, který jsem měla doprovázet na holandskou hranici. Česká firma, český kolega. Povídáme si přes vysílačku, a tak se dovím, jak je naštvanej, poslední měsíce neměl víc než 17 tisíc, a ptá se mě, jestli nevím o nějaké německé firmě, která by ho zaměstnala.

V cíli mě čekal zasloužený spánek a po spánku holandské kafe v restauraci, za kterou jsem opravdu vděčná, že na tom parkovišti je. Kvůli toaletě. S majitelem si občas povídáme a tak jsem se toho dne dověděla, že jedna holandská firma zaměstnává filipínce za 2,80€ na hodinu. Že holandští řidiči začínají být naštvaní a zlobí se čím dál víc. A že se začínají organizovat na facebooku. Hm, tam přihlášená nejsem, ani nechci. Ale pár hodin později jsem dostala od českého kolegy zprávu, jestli bych se nemohla podívat do internetu, že se v západní evropě začínají sdružovat kolegové.

A tak zase začínám mozek zásobovat informacemi z internetu, dovídám se o skupině Actie in de transport, která je jakási facebooková skupina, ale má už přes 4 tisíce příznivců - jenom v Německu. Hlavně řidičů. Začínám chápat souvislosti psaného slova se zvýšenou agresivitou na silnicích. Jsem vyvedená z rovnováhy zlobou, obracející se na východoevropského řidiče. Když ale vím, že na východě Německa už nejsou výplaty 1.300,-€ hrubého žádná vzácnost, vím, že se ta zloba bude šířit jako lavina.

Za pár dní jsem jela po A9 a dojížděla jsem transport, který už z dálky bylo vidět, že má trochu problémy. Když jsem ho dojela, viděla jsem proč. Totálně přetížené zadní nápravy, s tahačem to mávalo sem a tam. Na tahači česká poznávací značka. Zhluboka jsem se nadechla, pomyslela něco o tom řidiči a jela dál. Jenže jsem musela na nejbližším parkovišti vyjet a jaké bylo moje překvapení, když tento transport také zastavil. Tak jsem to nevydržela, šla jsem k němu a chtěla jsem říci kolegovi můj názor. Jenže ten kolega nechápavě koukal, pak na sebe ukázal a povídá: Rumun.

Super a firma? Oberhofer, to také nějak nezní česky, ne?

Banner